Testovací zpráva CoMod JoergW o Carrera DIGITAL 124 Ferrari 250 GTO
(23714/23715)
1. optika:
Ferrari 250 GTO, jeden z prvních vozů, jehož tvar byl z velké části určen v aerodynamickém tunelu, dominoval třídě GT3 a v letech 1962 až 1964 přinášel cenné body za vítězství Cavallina Rampanteho v šampionátu vozů jedné velikosti.
Překlad: Petr Šimek Když prosákly zprávy o plánovaném vydání Ferrari 250 GTO, nechtěl jsem tomu zprvu věřit. Jeden z mých deklarovaných oblíbených modelů přichází v přesně daném měřítku... A teď ho mám před sebou... ve dvojím provedení. Oba modely jsou bezvadně nabarvené a zaujmou tvarem i množstvím detailů. "Kožené přezky" na kapotě, vzduchové lopatky, paprskové ráfky... na tomto modelu je toho opravdu hodně k vidění a já jsem se ještě nenasytil. Dobře, dost chvástání. Obě vozidla mají z velké části vlastnosti stojícího modelu s malými kompromisy v oblasti ráfků.
2. Technologie:
Vozidlo je vybaveno známými technologiemi Exclusiv a D124. Vozidlo je v měřítku výrazně užší než například Hotrods nebo Corvette, ale pod karoserií a v podvozku je stále dostatek místa pro řemeslné práce (pro ty, kteří je mají rádi). Průchod bodů byl lepší poté, co jsem trochu vyšrouboval šroub pod vodicím kýlem. Obvykle nic neupravuji a chvíli jezdím s vozidly v dodaném stavu, než se pustím do úprav. Ale GTO nepotřebovalo víc práce než tohle.
3. Verarbeitung:
Velmi solidní a velmi detailní. Zpracování je trochu nekvalitní pouze na ráfcích, kde se materiál usazoval v paprscích, ale nebyl proražen. U těchto filigránových paprsků a obvyklých výrobních postupů se tomu pravděpodobně nelze zcela vyhnout. Stačí propíchnout jehlou nebo párátkem, není jich tolik.
4. Fahrverhalten:
Prototypové pneumatiky mají přilnavost i bez magnetů, ale umožňují vozidlu rozsáhlý drift, velmi zábavný a historicky správný pro model. Tuningové pneumatiky nebo středový magnet jsou jistě vhodné pro závodění s více vozidly. Stejně jako u většiny ostatních vozidel by měly být hrany pneumatik zalomené, tj. obroušené pod mírným úhlem. Úzkému vozidlu musíte přizpůsobit styl jízdy, GTO se neřídí tak snadno jako Corvette, ale rozhodně není méně zábavné.
5. Sonstiges:
Opravdu se těším, co dalšího odCarrera dostaneme, pokud jde o vozy GT z počátku 60. let. Moje chuť k jídlu je již velmi povzbuzena, alespoň pro mě.
CoMod JoergW
----------------------------------------------------------------
Testovací zpráva CoModCarrera 124 na Carrera DIGITAL 124 Ferrari 250 GTO
(23714/23715)
Jeden z nejdražších klasických vozů na světě...
Především: pro tentokrát nebudu v této testovací zprávě psát nic o původním vozidle. Zaprvé se o vozy z 60. let nijak zvlášť nezajímám a zadruhé je Ferrari 250 GTO jedním z nejznámějších a nejdražších klasických vozů na světě.
Modelovou realizaci nechť posoudí každý čtenář sám, myslím, že obrázky mluví samy za sebe. Zaujaly mě zejména dvě věci: za prvé ráfky kol. Z hlediska formátu jsou podobné těm ze staršího Ferrari 250 GT SWB. Ráfky modelu GTO jsou však perforované, což výrazně prospívá celkovému vzhledu modelu.
Na druhou stranu výfukové potrubí: formát se mi zdá na modelu příliš velký. Nepodařilo se mi však najít žádné vhodné fotografie původního vozidla, které by umožnily spolehlivé srovnání. Tento bod tedy prozatím zůstává mým subjektivním úsudkem.
Je však nesporné, že závodní verze 23714 a prezentační verze 23715 jsou si velmi podobné. Budoucnost snad přinese výrazně odlišné barevné varianty. Naštěstí reálné prototypy v tomto ohledu něco nabízejí.
Přejděme k technice: Jak je vidět na fotografiích, vozidlo má poměrně úzký rozchod kol. Podvozek má všechny známé prvky: samostatně odnímatelný blok převodovky, výškově nastavitelnou přední i zadní nápravu a kyvné rameno. Ta překvapivě odpovídá těm, které se používají u hotrodů - jinými slovy, jde o užší verzi. Digitální deska má naopak téměř čtvercové standardní rozměry.
Vozidla v měřítku 1/24 provozuju vždy bez magnetů. Proto jsem je ihned odstranil a před první jízdou postavil auto na váhu. Výsledek: 200 gramů! V absolutních číslech je to docela dost. Ale v rámciDigital 124 vozidel je 250 GTO daleko napřed. Dokonce i Hotrod '34 je zhruba o 10 gramů těžší, nemluvě o ostatních typech vozidel. To jsou užitečné předpoklady pro závodění.
Jízdní zkouška mě také ujistila, že mě tento typ vozu už nezajímá tak docela jako dříve: Ferrari je nesmírně živé, a pokud nepřekročíte relativně malý úhel zatáčení vodicího kýlu, zůstávají jízdní vlastnosti dobromyslné. Také přilnavost pneumatik je velmi dobrá, což odpovídá mým předchozím zkušenostem: čím užší a tlustší jsou pneumatiky, tím větší přilnavost vytváří použitá směs pryžeCarrera . Co se týče jízdních vlastností a časů na kolo, 250 GTO na mém testovacím okruhu jednoznačně zařadilo Ferrari 330 P4 a také Ferrari 575 na jejich místo. Umožňuje to rozdíl v hmotnosti a pneumatiky. Jako vhodné soupeře proto doporučujeme Porsche Carrera 6 a Ferrari 250 GT, oba typy vozidel, které lze rovněž digitalizovat.
Další poznámka k režimu bez magnetu: přední část GTO je poměrně lehká. Na mé digitální testovací trati se občas stávalo, že se při změně jízdního pruhu výhybka nevrátila do původního stavu. Problém lze vyřešit odstraněním přítlačné pružiny na přední nápravě. V důsledku toho leží přední vůz pevněji na vozovce. Při jízdě s magnety se však problém nevyskytuje.
Co zbývá jako závěr?
Tento automat si pravděpodobně najde poměrně dost kupců už jen kvůli svému vzhledu. V mé vlastní sbírce D124 však bude GTO spíše sloužit čistě jako jezdící auto nebo dokonce jako auto duchů.
CoModCarrera 124
(23714/23715)
1. optika:
Ferrari 250 GTO, jeden z prvních vozů, jehož tvar byl z velké části určen v aerodynamickém tunelu, dominoval třídě GT3 a v letech 1962 až 1964 přinášel cenné body za vítězství Cavallina Rampanteho v šampionátu vozů jedné velikosti.
Překlad: Petr Šimek Když prosákly zprávy o plánovaném vydání Ferrari 250 GTO, nechtěl jsem tomu zprvu věřit. Jeden z mých deklarovaných oblíbených modelů přichází v přesně daném měřítku... A teď ho mám před sebou... ve dvojím provedení. Oba modely jsou bezvadně nabarvené a zaujmou tvarem i množstvím detailů. "Kožené přezky" na kapotě, vzduchové lopatky, paprskové ráfky... na tomto modelu je toho opravdu hodně k vidění a já jsem se ještě nenasytil. Dobře, dost chvástání. Obě vozidla mají z velké části vlastnosti stojícího modelu s malými kompromisy v oblasti ráfků.
2. Technologie:
Vozidlo je vybaveno známými technologiemi Exclusiv a D124. Vozidlo je v měřítku výrazně užší než například Hotrods nebo Corvette, ale pod karoserií a v podvozku je stále dostatek místa pro řemeslné práce (pro ty, kteří je mají rádi). Průchod bodů byl lepší poté, co jsem trochu vyšrouboval šroub pod vodicím kýlem. Obvykle nic neupravuji a chvíli jezdím s vozidly v dodaném stavu, než se pustím do úprav. Ale GTO nepotřebovalo víc práce než tohle.
3. Verarbeitung:
Velmi solidní a velmi detailní. Zpracování je trochu nekvalitní pouze na ráfcích, kde se materiál usazoval v paprscích, ale nebyl proražen. U těchto filigránových paprsků a obvyklých výrobních postupů se tomu pravděpodobně nelze zcela vyhnout. Stačí propíchnout jehlou nebo párátkem, není jich tolik.
4. Fahrverhalten:
Prototypové pneumatiky mají přilnavost i bez magnetů, ale umožňují vozidlu rozsáhlý drift, velmi zábavný a historicky správný pro model. Tuningové pneumatiky nebo středový magnet jsou jistě vhodné pro závodění s více vozidly. Stejně jako u většiny ostatních vozidel by měly být hrany pneumatik zalomené, tj. obroušené pod mírným úhlem. Úzkému vozidlu musíte přizpůsobit styl jízdy, GTO se neřídí tak snadno jako Corvette, ale rozhodně není méně zábavné.
5. Sonstiges:
Opravdu se těším, co dalšího od
CoMod JoergW
----------------------------------------------------------------
Testovací zpráva CoMod
(23714/23715)
Jeden z nejdražších klasických vozů na světě...
Především: pro tentokrát nebudu v této testovací zprávě psát nic o původním vozidle. Zaprvé se o vozy z 60. let nijak zvlášť nezajímám a zadruhé je Ferrari 250 GTO jedním z nejznámějších a nejdražších klasických vozů na světě.
Modelovou realizaci nechť posoudí každý čtenář sám, myslím, že obrázky mluví samy za sebe. Zaujaly mě zejména dvě věci: za prvé ráfky kol. Z hlediska formátu jsou podobné těm ze staršího Ferrari 250 GT SWB. Ráfky modelu GTO jsou však perforované, což výrazně prospívá celkovému vzhledu modelu.
Na druhou stranu výfukové potrubí: formát se mi zdá na modelu příliš velký. Nepodařilo se mi však najít žádné vhodné fotografie původního vozidla, které by umožnily spolehlivé srovnání. Tento bod tedy prozatím zůstává mým subjektivním úsudkem.
Je však nesporné, že závodní verze 23714 a prezentační verze 23715 jsou si velmi podobné. Budoucnost snad přinese výrazně odlišné barevné varianty. Naštěstí reálné prototypy v tomto ohledu něco nabízejí.
Přejděme k technice: Jak je vidět na fotografiích, vozidlo má poměrně úzký rozchod kol. Podvozek má všechny známé prvky: samostatně odnímatelný blok převodovky, výškově nastavitelnou přední i zadní nápravu a kyvné rameno. Ta překvapivě odpovídá těm, které se používají u hotrodů - jinými slovy, jde o užší verzi. Digitální deska má naopak téměř čtvercové standardní rozměry.
Vozidla v měřítku 1/24 provozuju vždy bez magnetů. Proto jsem je ihned odstranil a před první jízdou postavil auto na váhu. Výsledek: 200 gramů! V absolutních číslech je to docela dost. Ale v rámci
Jízdní zkouška mě také ujistila, že mě tento typ vozu už nezajímá tak docela jako dříve: Ferrari je nesmírně živé, a pokud nepřekročíte relativně malý úhel zatáčení vodicího kýlu, zůstávají jízdní vlastnosti dobromyslné. Také přilnavost pneumatik je velmi dobrá, což odpovídá mým předchozím zkušenostem: čím užší a tlustší jsou pneumatiky, tím větší přilnavost vytváří použitá směs pryže
Další poznámka k režimu bez magnetu: přední část GTO je poměrně lehká. Na mé digitální testovací trati se občas stávalo, že se při změně jízdního pruhu výhybka nevrátila do původního stavu. Problém lze vyřešit odstraněním přítlačné pružiny na přední nápravě. V důsledku toho leží přední vůz pevněji na vozovce. Při jízdě s magnety se však problém nevyskytuje.
Co zbývá jako závěr?
Tento automat si pravděpodobně najde poměrně dost kupců už jen kvůli svému vzhledu. V mé vlastní sbírce D124 však bude GTO spíše sloužit čistě jako jezdící auto nebo dokonce jako auto duchů.
CoMod
